Když černá díra nevědomí vypluje na povrch

21. července 2013 v 2:20 | Lucie |  Záhady
... Když tak zase jednou hledáte na internetu a dostanete se k tranzitům v astrologii, které vás přivedou k aspektům, konkrétně lilth/černá luna v konjunkci s venuší ve vztazích mezi dvěma lidmi ...

* Výkřiky bez odezvy, hluboko uvnitř. *

To je zřejmě trošku víc nebezpečná kombinace, zejména pro lilth, v tomhle případě je to moje "černá díra", lilith, jak jinak (:D), nejspíš abych okusila nevědomé věci z minulého života a skryté vyplulo napovrch. Spolu ještě se spojením mého jižního uzlu - minulosti, taktéž v konjunkci s venuší. Když se nad tím tak zamýšlím docela v tom vidím souvislosti, je fakt že jsou nezřídka pociťovány destruktivní pocity. Jeden kontakt s bytostí vám obrátí život naruby, co se týče mnoha oblastí. V něčem až extrémně, to co bylo spíše odmítáno, se přesunulo na téměř opačnou kolej. A od té doby dojde po čase k velké osobní transformaci, k jaké nikdy předtím nedošlo, trvající dodnes. Doposud však nejsem se vším srovnaná, pořád je to hodně zvláštní. Takové spojení - spolu s jinými oboustrannými aspekty, které jsou v horoskopu přítomny - jsem asi u nikoho neviděla a především nepociťovala, bez ohledu na cokoliv. Nepochybuji o tom, že by mě ostatní nazvali bláznem, co si hraje s ohněm. Stejně jako by to nejspíš rozum nikdy nepochopil. Ale já nemohla jinak a stále ... je to všechno jen přelud, moje vybájená neptunská fantazie vzbuzující ideály, probouzející múzu, dokonalost? Proboha. Jsem jako bloudící náměsíčník s částečnou pamětí - na tenhle život, v nevědomí pravděpodobně však i na jiný. Silné emoce to každopádně dokáže vyvolat, až moc. Možná zkouška v souvislosti s minulým životem a současností, která mně má pomoci uvědomit si, co se skrývá v nevědomí, s čím sama bojuji a pokud se neovládne, tak pohltí.

Jakkoliv mi přijde, že se mi v různých oblastech daří ovládat myšlenky a život, mám pocit, že tohle se mi stále vymyká z rukou. Těžko se od toho utíká, těžko. Ono to vlastně ani nejde, utéct. Není kam, nevědomí je již nabouráno a ... proč jsme tak přitáhování těmi, kteří nám určitým způsobem udělají díru do srdce, pokud ne hned, tak za čas? Nevím, co činit, aby se vše srovnalo. Nevím nic, ale určité věci a okamžiky zůstaly zaryty hluboko uvnitř, ... věřím, že si tvoříme vlastní životy, ale také nepochybuji, že tu jsou věci "osudové" (též, možná podvědomě, stvořené námi) a ať trvají jakkoliv dlouho, třeba i chviličku, hluboce zasáhnou do života. Možná jsem hypersenzitivní vůči energiím a vnímám to, co by někteří třeba necítili. Potlačovat sebe ale nehodlám, přijmutí je tím pravým. Co ovšem budu dělat s touhle záležitostí, ať se v budoucnosti ještě objeví, jak si to přeje něco skrytého uvnitř, či nikoliv, to opravdu netuším. Každopádně je to zlomový bod, v jakémkoliv smyslu.

* Richard Müller - Netreba *



* Kéž se duše osvobodí od všeho temného a zůstane svobodná, schopná čistě milovat. *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eternallygooddreamer eternallygooddreamer | E-mail | Web | 21. července 2013 v 8:43 | Reagovat

Můžu nějak pomoct ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama