Růžovo-černo-bílý

3. května 2013 v 18:13 | Lucie |  T.Z.

Utekl jsi, hledajíc něco,
co tu možná ani není.
A má bytost pro tvé oči
upadla pryč, v zapomnění.

Proč tak hloupá jsem já byla?
Naivně věřila jsem, doufala.
Pro tebe svým srdcem žila,
otrávený vzduch dýchala.

Zklamal jsi mne, slzy v očích
já však věřila jsem stále v nás.
Že zase všechno dobré bude
a láska vrátí se, v brzký čas.

Naděje, ta zpět přišla
na jednu krátkou chvíli.
A já hleděla do světa
přes sklo růžových brýlí.

Rozbili sklo, pohled jiný,
skutečnosti jsem čelila.
Se střepy v srdci, slzami v duši
o milost marně prosila.

Uplynul čas, zas a znova
opakovala se situace.
Píši stále ta stejná slova
plna zklamání, bez legrace.

Všude tma, jen světlo svítí,
hledím v noční Nebe.
Má mysl otázku si klade.
Proč tak krutě odřízli mě od tebe?

***

"Miluješ-li příliš,
budeš tak i trpět.
Tak zvol si cestou svou,
kterou chceš bezpečně kráčet."

***

Kéž srdce uzdraví se.
Duše dosáhne pokoje.
Věčný klid k nám dostaví se.
Zůstaneme navždy tím, kdo miluje.

A dokážeme věřit ve světlo budoucích dní…
Ještě nepřišel ten poslední :-)

♥♥♥
♥♥


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama