Dnešního odpoledne

15. dubna 2013 v 21:17 | Lucie |  Myšlenky, pocity

Zvláštní to den… jaký už dlouho nebyl. Naposledy před jistou změnou... co přijde dál?

Odpoledne... Na louce, kde mír a klid vládne, ponořila jsem se do myšlenek. Naprosto nesmyslných, jak jinak. Ale ta chvíle mi pomohla… když cítíte mír, lásku, klid… a slovo čas se stane jen třemi nesmyslnými písmenky. Vše na chvíli utichne…


Když říkají ti, že není čas, utíkáš.
I když už utíkáš, nespěchej tolik.
Zastav a otoč se. Třeba jen na chvíli.
Možná jsi něco zapomněl.
Jen o tom ještě nevíš.
Možná jsi zapomněl sám sebe.
Svá přání.
Touhy.
Úkol.
A proto nemáš pocit naplnění.

______________________________________________________________________


Rychle se přesuňte z místa A do místa B. A teď tu budete nějakou dobu sedět. Jíst a odpočívat budete moci až za chvíli. Řeknu vám "posvátná slova", ty složím do vět a vy si vše napíšete. A brzy si to ověřím. Není moc času, ale vy to musíte zvládnout… tohle a tamto…
A čím dál více přebíráte svou ne-já identitu a vaše pravá mizí. Rozum a emoce sice stále existují, ale již dávno jiným, mechanickým, způsobem. Možná, že i tělo je více zapojeno… a nezapomněli jste náhodou na něco? Kde je vaše duše? (pokud o ní vůbec víte)


Umírám…
Jak mohu poslouchat někoho, kdo ví možná méně než já? Jak mohu brát za vzor slepou ovečku, která je sice výkonná, ale nepřemýšlí, proč to činí? Proč mám běhat? Čas plyne a je věčný. Když já to ani neumím. A vše to jsou jen marné a především nechtěné pokusy. Odejdu někam, na chviličku… vrátím se za hodinu a vůbec o tom nevím. Nevím, že již uplynulo "tolik" času. Čím více scházím z té "svaté" cesty, tím horší se jevím některým lidem. Ale má duše sílí. A je mi lépe. Nemám pocit takové marnosti.
Ale pořád jsem držena v pomyslných okovech. Mám je přetrhat a čekat třeba i na neblahé zkušenosti a zkoušky? A pokud osud řekne, podat ruku i paní smrti?


A vše je stejně stvořeno pro to, aby pár lidí mohlo o těchto nesmyslnostech psát a možná nesmyslně se bouřit.
Protože jaký má vše smysl?


Lepší zavřít oči, utišit mysl a ponořit se dovnitř… tam bude světlo vždy, když budeme chtít.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama