Dopis pro Tebe

24. března 2013 v 17:23 | Lucie |  T.B.

Píši, ačkoliv vím, že vyjádřit se nedá
má touha, láska, přání - vše, co je třeba.

Milý, krásný Tomáši
vím, že jsem Ti psala
a odpověď, jež přála si
bohužel nedostala.

Mé srdce bylo raněno
a já myslela, že vše končí,
vše se na mě hroutilo,
neviděla jsem pro slzy v svých očích.

Pohltil mne strašný pocit,
jež nikdy znovu nechci zažít.
Mé dny - pusté a temné jako noci,
nebyla jsem si jista, zda vše překonat dokáži.

Nemohla jsem ti pohlédnout do očí,
mé srdce by v tu ránu žalem utichlo.
Nevěděla jsem, kam před sebou utéci,
čím ublížit šlo, to mne ostrou dýkou propíchlo.

Čas léčí - nebo spíš by měl,
já však, bohužel, o tomhle nejsem přesvědčena.
Mé city a touhy, jakoby se pohnuly,
avšak opačným směrem. Jsem z toho zmatena.

Vše je však jen marnost a snaha se vymanit,
zapomenout na strasti a nesplněné sny.
Jediné, pro co člověk může žít
je láska, jež promění všechny bezvýznamné dny.

Umírám touhou, když jsem Ti nablízku,
každý okamžik je pro mne více než nenahraditelný.
Mé srdce se svírá, je prázdné, bez radostí.
Když vidím tě odcházet, vše kolem se temní.

Spatřit tvé oči, uslyšet tvůj hlas,
letmo se na chvíli dotknout tvé ruky,
pohlédnout v tvář, jež nemá rovných krás,
cítit tvou blízkost, slyšet tvé kroky…

To vše by byla radost a veliké štěstí,
něco, co má pro mne nemalý smysl,
pro člověka ten největší životní význam,
Čistá láska, matoucí lidskou mysl…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama